Vývoj ve Spartě mi připomíná českou historii a budoucnost

Musím se přiznat, že i já jsem očekával, že se Sparta zvedne z bahna a pořádně se rozjede, tak jak se na českého skoro-permanentního mistra sluší. Po odvolání Hřebíka a výhře nad Blšany 5-2 jsem si mnul ruce. Předčasně.

V době odvolání Hřebíka a nástupu Standy Grigy málokdo tušil, jak hluboko Sparta zapadla do fotbalového bahna.

Až teď, kdy Sparta klesla o další příčky dolů vidí fotbalový národ, co může špatná koncepce trenéra, špatné nákupy a hlavně chybná koncepce udělat s týmem, jehož finance jsou na české poměry neomezené, má vždycky drtivou většinu vyvolených hráčů z jiných klubů a také občas příze�? rozhodčích.

Paralela vývoje Sparty se socialismem, sametovou revoluci a demokracií

Jak jsem napsal na začátku: sám jsem si myslel, že to půjde samo. Jenže po roce Hřebíkova působení je ve Spartě pramálo schopných hráču, není vůdce, není fyzička.

Vždycky před odchodem se stane něco hodně špatného, což vyvolá po revoluci špatný začátek. Tak se mi jeví odchod Karla Poborského. Ve Spartě není žádná osobnost. Kapitánem je teď sice slovenský representant Petráš, ale ještě před určitou dobou si podobně nevýrazného hráče jako kapitána nedokážu představit.

Nestřílí se góly, ikdyž se útok snaží. I tady by Karel mohl pomoci. Ikdyž měl špatnou formu i tehdy výrazně týmu pomáhal. Zranil se i další vůdce, kterým mohl být Sivok. Ten je na dlouho pryč a Sparta je totálně bez hvězd. Nevýrazná!

Proto mi celá situace připomíná naši historii naší republiky. Po socialismu (působení trenéra Hřebíka) přišla sametová revoluce. Všichi byli nadšení, každý měl velké oči a očekávalo se, že je jen otázkou krátkého času, kdy předeženeme suvereně Německo (nástup trenéra Grigy). Potom přišlo vystřízlivění. Po skoro šestnácti letech je vidět, že cesta bude ještě hodně dlouhá.

Obnova Sparty bude trvat ještě pěknou řádku týdnů. Hřebík zplenil kádr, vybudování silného týmu není otázka týdnů.

Sparta je teď průměrný klub české ligy. Dokud se nevrátí hráči z hostování, bude tím nadále.

Sparta nebyla a není velkoklub

V lize mistrů se jasně ukazuje, že český fotbal na klubové úrovni nic ve špičce neznamená. Při zápasech se Arsenalem bylo vidět přesně to, co českému fotbalu chybí.

Nejsou tu špičkový hráči. Henry byl tím zdárým příkladem. Jelikož nemáme ekonomiku na úrovni západních zemí, nemůžou si české kluby do kádru přivést špičkové hráče. Ať už zahraniční nebo domácí.

Každý schopnější fotbalista odchází kvůli penězům pryč. Udržet hráče typu Rosického je při jejich tržní ceně problém. Do rozpočtu klůbů se tyto peníze hodí.

Pokud je klub rozhraním pro odchod tuzemských hráčů do zahraničí, těžko může být velkoklubem!

Když Spartu kupovali slováci z Košic, slibovali evropské hvězdy. To bylo přesně to, co klubu chybělo, aby se mohli prosadit v Evropě. Nepřišli. Dokud nebudou, Sparta nemůže konkurovat Arsenalu, Chelsea a dalším.

Dlouhodobá vize 

Sparta chtěl budovat dlouhodobý systém, bohužel po Hřebíkově působení přichází hrůzna zjištění. Přitom vize je to skvělá.

Pokud spolu hráči hrají dlouhodobě, výsledky se prostě dostavují. Pokud je ovšem fluktuace hráčů před padesát procent, jako ve Spartě, buď se jedná o geniální hráče, kterým to jde s každým (případ předchozích let), a nebo to nejde (tak jako teď).

Sparta si musí vybrat cestu, kterou chce jít. Být hrdlem do zahraničí a zárove�? špičkovým evropským klubem nelze.