Vláda ODS: zklamání z chování, přemrštěné sliby chyby

Všechna média přináší hodnocení vlády premiéra Topolánka, nevidím důvod to nezkusit také :-) Jako člověk dosti kritický, současným stavem nadšen zrovna nejsem. Na druhou stranu nejsem idealista, abych si myslel, že ODS změní naši stále ještě dosti socialistickou či spíše sociální republiku běhen půl roku v druhé Německo.

Topolánek dostal od občanů ke svému křtu na nohu těžkou kouli v podobě pouze přesně polovičního počtu hlasů ve sněmovně pro nelevicové strany. Od toho všeho se odvíjí zbytek úvah, protože byl značně limitován. Od svého začátku premiérování si musel poradit od značně paranoidní ženy na postu ministra až po Schwanzernbergerovo znelíbení se prezidentovi.

ČSSD vládla špatně, na tom se shodneme všichni, bývalý komunisté ve vysokých postech, Karel Srba, smějící se Kejčíř, poblázněný Paroubek, schodek rozpočtu, jehož splacení se já osobně nedožiju, zvýhodněné daně pro méně placené, solidní korupce na úrovni fotbalového svazu, neuvěřitelné vyhazování peněz na všemožné dotace, kličkování ve finančním systému a tak dále. A to všechno, ikdyž jsme v hlubokém mínuse.

Jak si vede ODS? Dobře i špatně.

Nelibí se mi dvě věci: některá ubohá gesta některých politiků a trapné medializování a lpění na irelevantních věcech.

Když jsem volil, tak jsem si říkal, že svým hlasem chci dát šanci mě vlastní myšlence, tedy nevolím stranu ale postoje či nápady. Po půl roce mi to dalo mi to za pravdu. Těžko bych volil Topolánka, Čunka či některé Zelené.

První věcí, kterou se ODS dostala na stejně ubohou úroveň, jako její rival ČSSD, je pan předseda. Topolánek se za své třičtvrtěroční představení choval několikrát jako totální idiot a to říkám přestože mi byl na začáku sympatický. To, že má chování řeznického psa, se ukázalo ihned na začátku, kdy lhal o Talmanové, pokračovalo vše přes kopání do fotografova auta a končí naprosto nesmyslně vyhroceným rozhovorem s Jílkovou.

Naprosto chápu jeho prudké chování, sám tím také občas trpím :-), ale on je narozdíl ode mne politik.

Topolánek bohužel nemá morální úroveň na to, aby byl reprezentativním předsedou vlády a ODS. Dělá ze sebe jen arogantního člověka neschopného čelit výtkám.

Čunek-gate 

Druhým hříchem, kvůli které jde ODS s preferencemi dolů, je kauza Čunek. Socialisty jsem neměl vůbec rád kvůli nenechavým ručičkám některých jejich členů, příkladem nechť je Grossův byt.

Bohužel ve vládě je vícepremiér, který je obviněn z korupce a zůstává tam již několik měsíců. Je nutné dodat, že zatím nevyvstala jediná pochyba o tom, že tato kauza nebyla pravdivá. Mám tedy obavu, že bývalý Vsetínský statosta, který na mě působí v rozhovorech značně nešťastně, neschopný se vyjádřit a spíše jako nastrčená figurka, odejde z vlády v den nástupu do vězení.

Že si bude ODS chovat ve vládě na druhém nejvyšším možném postu, sic stále neusvědčeného, korupčníka, by mě v den voleb nenapadlo.

Dosti kritiky.

Sliby částečně plní 

Vládě není možné upřít to, že se snaží něco dělat a nebojí se u toho následků u voleb. Je jasné, že stranu, která mi reformou sebere tisícovku z platu, již volit nebudu.

ČSSD tu nastavila takový systém, který umožňoval získání peněz zadarmo, pomocí bonusů sociálního systému, daně byly pro někoho 25% pro druhého procent 50. Tento systém není dlouhodobě udržitelný.

Stále je lepší bojovat o vyšší plat stávkou než větší prací, abych si ty peníze zasloužil. Každý člověk si v socialismu zvykl na stav plošného placení, škatulkových výplat, malé míry možnosti si vyděl víc, když budu dřit. Prostě seberealizace. Doba je pryč, myšlenka v hlavách zarytá jenž musí nejspíše vymřít.

Vládá se rozhodla řešit celkem vyhrocenou situaci těžkopádnou reformou. Snaží se srovnat výši daní a to se mi líbí. Na této reformě vydělají většinou ti lépe placení a proto skuhrá i řada voličů ODS.

Vzhledem k absenci mého ekonomického vzdělání, stejně tak jako u 99% obyvatel ČR, je pro mě důležité, jak se o reformě vyjádří ekonomové, kteří ví o čem mluví. Ti ji neprohlásili za nejlepší, nicméně se vyjádřili docela kladně.

Daňovou reformu nelze hodnotit pouze rozdílem kolik mám teď a kolik budu mít potom. Chce to nahlížet trošku komplexně. Často je třeba nejprve něco investovat a pak z toho profitovat. 

Stejné je to ve zdravotnictví, kde populista Ráth hledal pouze a jen osobní uspokojení s dotační lavinou všeho. Sám osobně pochopitelně nechci každým dnem platit horentní sumy za to, že navštívím doktora jednou za pět let.

Stejné je to u receptů, kde bych shrnul snahu ODS do věty: když chceš stonat, měl bys na to alespoň trošku mít. Představa zcela sociálního systému, který tu v mnoha věcech zavedla předchozí vládnoucí strana, mi přijde značně nešťastný a dlouhodobě nerealizovatelný.

Konec plácání. Reformní kroky ODS rozhodně nevystihují jejich sliby, za což je možné je snadno kamenovat. Bohužel nezbývá než šutrák odhodit zpět na zem, protože při poměru hlasů je zřejmě dosti nereálné prosazovat řádově víc.

Voliče ODSáka musí více než provozovaná politika mrzet spíše ubohé chování, bratříčkování a populární netransparentnost současné vládnoucí strany.

A to je opravdu škoda.