Tři body: zklamání ani radost

V pořadí šestým dějistvým pokračoval Severozápadní přebor mužů ve florbale. Již po třetí byla místem konání stochovská městská sportovní hala. Protože má liga malý počet účastníků, měli jsme sehrát dvě utkání s týmy, na něž jsme letos již narazili. Obě utkání se hrála pěkně odpoledne, od 14:00 se stárým známým Stříbrem a od 16:30 s Majákem Kladno B.

Čerstvě napadlý sníh, odpolední čas a Kráťova píle v tréninku způsobila nějzajímavější předzápasové momenty.

Cesta do Stochova vede totiž lesem a tak se stalo čeho se všichni báli. Uježděný sníh a následný smyk. Člověk si říká, že jemu se to stát nemůže, jenže, přestože sme jeli padesátkou, neminulo nás to. Ale díky Hadžiho skvělé reakci jsem vyvázli jen se špatným zážítkem.

Poprvé v sezóně jsme zápasy hráli odpoledne a tak snad každý využil náležitě páteční večer. Nejlepším příkladem toho byl Vlčák, který po páteční akci dělal potom v sobotu sám atmosféru v hale již v předchozím zápase :-)

Poslední novinkou byla nominace nejlepšího z dorostenců, Kráti, do zápasu, který se ale náležitě odvděčil.

Již před prvním zápasem jsme se dozvěděli to, co minule. Maják Kladno B bohužel nemá dostatečný počet hráčů a tak k zápasu konaného od 16:30 nemůže nastoupit. Sám nevím, jestli má nějaký smysl, aby tento tým nastupoval dál v lize. Jedná se o béčko čtvrtiligového týmu, který hraje s dost proměnlivou sestavou a tak se může stát, že porazí prvního a prohraje s posledním. Každopádně kontumačně prohráli již tři zápasy, takže uvidíme, jak je ČFBU potrestá. V sobotu jsme tak sehráli opět jen jedno utkání.

První třetina zápasu se Stříbrem byla naprosto báječně v naší režii. Soupeře obě řady dokázaly zatlačit a protivník se za celých 15 minut dostal jen sporadicky za půlku. Ovšem naše střelecká impotence dosáhla tradičních hodnot, takže ani z největších šancí jsme prostě branku nevstřelili, což zásadně přispělo k výsledku. Po první části sme mohli v klidu vést o tři branky a kontrolovat vývoj zápasu.

Každopádně do druhé části se nastupovalo za bezbrankového stalu a začaly potíže. Stříbro začalo hrát tvrdě do těla, stejně tak jako my, a především se hra úplně vyrovnala. Jako první jsme tradičně prohrávali. Po nenápadné akci se prosadil hezkou střelou jeden z šikovných útočníků soupeře.

Poslední část se dala nazvat infarktovou, v téhle soutěži nevídanou, především díky velkému nasazení a snaze obou týmu. Na začátku se povedlo FBC Rokycany vyrovnat a po chvíli strhnout skóre na svoji stranu. V půlce Stříbro vyrovnalo na 2:2 a vše vypadalo, že zápas bude směřovat ke konci. Bohužel pro Rokycany pár minut před koncem šťastným gólem zabili soupeři jeden z dalších hřebíků do naší rakve a rázem jsme nevezli ze zápasu ani bod. Jenže díky souhře naší první pětky bylo dvě minuty před koncem bylo opět srovnáno. Ovšem infarkt dokonán ještě nebyl. Minutu a půl před koncem vstřelilo Stříbro naprosto šťastný gól. Při rozehrávce z kříže vedle branky poslal útočník hostů míček před branku, kde byl přizvednut a od hlavy obránce se po třech odraženích došoural do branky. To byl konec naších nadějí. Jenže 40 sekund před závěrečnou sirénou, Vlčák tísněn třemi hráči vystřelil z kruhu střelu, která dokonala infarktový závěr zápasu. 4:4.

Pár osobních názorů: Zápas se vymykal zatím všem naším letošním. Podobně hektický a smolně šťastný jsme ještě nesehráli, ale nakonec zřejmě spravedlivě bereme pouze bod. O našem vítězství jsme totiž měli rozhodnout již v první třetině, kdy jsme soupeře jasně válcovali, jenže s problémem v koncovce se potýkáme dlouho. Stříbro jsme jasně přehrávali, ale při střelách měl v několika případech velké štěstí i gólman. Buď ho trefí nebo skórujeme. Bohužel se tak nestalo a přišlo na náš druhý velký nešvar. Soupeř se nám totiž vyrovnal ve hře do těla a začal aktivně napadat. První třetina pro nás vyzněla jasně, protože jsme si mohli v klidu rozehrát. Najednou čas potom nebyl a zbytečně jsme ztráceli míče při přechodu do útoku. Při následujících trénincích bychom měli především vrhnout sílu do této herní činnosti. Na posledním turnaji bylo vidět, že je to náš hlavní problém, spolu se nesehraností, která by ovšem z podobných tréninků vykvetla sama.

Ještě lehká kalkulace na závěr. Ztráta jedno bodu nás nemusí nijak významě mrzet. Abychom měli šanci na postup, musíme tak jako tak Domažlice porazit, takže součastná ztráta jednoho bodu by neměla rát v konečném účtování velkou roli. Bez výhry bychom, stejně nemohli postoupit.

Tabulka z ČFBU je zde.