Konec nadějí na čtvrtou ligu

Matematika před oběma zápasy byla jasná. Zásadní bylo vítězství na celkem TBC, které by nás vzhledem k předpokládaným zbylým výsledkům posouvalo s velkou pravděpodobností na druhé místo celkově a možný postup. V případě zisku čtyř bodů by celek Rokycan nemohl být již na druhém místě předstihnut. V případě prohry byla snesitelná o tři branky, protože při rovnosti bodů rozhoduje skóre vzájemných zápasu (4-1 a 3-3). Stále ještě druhé místo pro Rokycany.

Rozpis zbytků utkání v posledním turnaji:

TBC B vs. Stříbro, TBC B vs. Domažlice, FBC Rokycany vs. Hudlice, FBC Rokycany vs. Domažlice.

V případě prohry Rokycan by musely tedy evidentně Domažlice porazit TBC B a Rokycany přehrát Hudlice a urvat nějaký bod proti vítězi naší skupiny.

Před oběma zápasy v sobotu bylo tedy jasné: porazit Stříbro a vyvarovat se debaklu s TBC B. Bohužel to se nepovedlo. Nutné je říci, že k oboum utkáním sme přijeli v ultralight verzi odlehlečeni kvůli školení, o kterém se ví již dlouho (no flames!), o 4 hráče základní sestavy z 10ti tradičních, s jedním nemocným hráčem (takže v 5ti ze základu) a bez nadějných dorostenců, přislíbivších účast na turnaji. Nad jejich přístupem zůstává rozum stát. Opět: zásadní zápasy = totální torzo sestava.

FBC Rokycany - FBC Stříbro 5:4

Utkáni začali Rokycanští šťastnou bankou druhé řady a pokračovali dále zdárně tradičním scénářem posledních utkání. Výsledkem naprosté tragédie v obraně byla obrovská kupa šancí na hokejkách Stříbra. Jen díky soupeřově nemohoucnosti bylo v polovině utkání skóre jen 1 - 3. S lepším soupeřem, kterým se záhy ukázalo TBC, by výsledek byl tou dobou již dvouciferný. Naštěstí jsme se v tomto zápase dokázali probudit a především David Berka zařídil obrat. Hra byla mírně na straně Rokycan, přičemž šance byly na obou vyrovnané. Krátce před koncem připravila druhá řada asi nejhežčí branku utkání a mohli jsme se těšit na vítězství. Vedli jsme již o dvě branky (5-3), ale ani to nemuselo stačit. Stříbro totiž přestalo litovat Rokycanský tým sebedestruktivním zahazováním šancí po minelách v obraně a jednu výstavních využilo. Přestože do konce utkání zbývaly zhruba tři minuty, my vedeme o dvě branky, nikoho tento stav nenabádá k bránění. Naštěstí i přes závěrečné vyloučení nedokázalo Stříbro vstřelit vyrovnávací branku a tak jsme utrpěli další vítězství.

Pochvalu za utkání si nezaslouží snad nikdo, několik hráčů by mělo být demonstrativně na tréninku popraveno. Na druhou stranu po druhém zápase by měl být popraven zbytek týmu, takže ze zřejmých důvodů bude tato kratochvíle vynechána.

Odbočku si za tento zápas zaslouží jako tradičně dva páni rozhodčí. Pokud jsem spílal sudím ve středeční kvalifikací, tak pro tyto dva chlapce by měla být eutanasie snad povinná. Čtenáři mladší 18ti let, nechť přeskočí následující odstavec, seč bude plný sprostých slov.

Pokud bylo někde řečeno, že TV Nova kurví fotbal, tak tohle samé je nutné říci o této dvojci rozhodčích, co se týče florbalu. Pochopím, že někdo zaplatí rozhodčímu za zápas a ten drtí soupeře nesprávnými výroky. Ale nikdy nepochopím, jak někdo může pískat takto naprosto tragicky na obě dvě strany! Proč se někdo sakra sere do pískání florbalu, když ho nikdy neviděl hrát, nezná pravidla, neumí je tedy aplikovat.  Pro tyto dva sudí je jediné štěstí, že je chrání pravidla o fyzické ochraně rozhodčích, pod velikou pokutou a velikou stopkou. Tuto hru hrajeme pro vlastní radost, dáváme tomu vlastní čas a vlastní peníze a pak přijde někdo, kdo z debilním arogantním úsměvem a nagelovanou hlavou zkazí celých 45 minut hry. Sakra, kde to jsme??

Mladší 18ti let mohou opět začít číst. Jak jsem psal na začátku, v utkání s TBC šlo o druhé místo a nejhorší přijatelný výsledek byla prohra o tři góly.

FBC Rokycany - TBC Králův Dvůr B 1:8

Jak psal již Fero na fóru. Bezkonkurenčně nejhorší rokycanský výkon v sezóně, možná i za dobu, co tam hraji. Naopak to byl nejdůležitějsí zápas tohoto roku. Špatná kombinace. Pokud jsme si před utkáním řekli, že budeme více bránit, zřejmě slyšelo 90% týmu před slovem budeme  předponu ne. To, co dokázal celý tým nabídnout za celý zápas soupeři, se nevidí ani při souboji týmu první a páté ligy. V obranné činnosti jsme propadli jako student u zkoušky po prokalené noci. Několik branek padlo do naprosto prázdné branky, kdy obrana nechala útočníky zcela volné. Dost často to nebyla chyba pouze obrany, ale také bránícího útočníka. Naprostá, ale naprostá tragédie při obranné hře mužstva. Jelikož TBC B je mužstvem nadějných mladíků, kteří umějí střílet, skóre neustále rostolo, přestože vizuelně byla hra do poloviny utkání vyrovananá. Pouze po každé nebezpečnější šanci soupeře lovil náš gólman míček z branky. Od zmi�?ované půlky utkání si dovolím tvrdit, že aktivita a hra byla více na hokejkách Rokycan, kteří si dokázali vytvořit šance, bohužel zde se ukázala druhá věc, kvuli které prostě postoupit nemůžeme. Promě�?ování šancí. Jen z mojí hokejky v posledních deseti minutách sedm střel, jedno břevno, dvě boční sítě, zbytek mimo v dobrých šancích. S tímto prostě vyhrát nemůžeme. Naopak z každého protiútoku na konci utkání dalo družstvo soupeře branku. Výsledek je naprosto zasloužený, přestože mu průběh utkání naprosto nevypovídá. Za obranu a nemohoucnost jsme si lepší výsledek v žádném případě nezasloužili. Zápas pískali oba dva výše kritizovaní rozhodčí, k jejich výkonu bych musel pouze přidat několik hodně sprostých nadávek. Nemá to význam. Pokud by někdo unikl popravě po prvním utkání, po druhém by neminula nikoho.

Závěrečné zamyšlení = kritika vlastních řad

Po obou zápasech se mi do hlavy dostala myšlenka, že ve vyšší lize nemáme co dělat. A musím na ní trvat, ikdyž ze mě vypršely všechny emoce. Při současném kolektivním přístupu hráčů tam nemáme opravdu co dělat. Ať se to týká organizační části, herní a přístupu k treninku. Pokud vypadnou ze sestavy více než dva hráči základu, nemáme je čím nahradit a potom hraje příslušná řada na hřišti ve čtyřech. Při přístupu dorostenců k florbalu není možné je nahradit ani jimi. Jaktože sakra někdo slíbí, že pojede na turnaj a pak nepřijde na sraz a nebere telefony?? Za tohle by si zasloužil dostat pořadnou deku! Nemáme trenéra, nebo osobnost, na kterou by dal celý tým a jehož radou by se v utkání řídil. Každý všechno odkýve, ale myslí si svoje a dělá to po svém. Takhle to přeci nemá cenu dělat. To už to nehrajeme ani pro zábavu, ale spíš pro vstek, tak jako v sobotu. A to mě už nebaví!